Řešení environmentálních rizik v post-hornické krajině (REPPIK) – společné téma na české i saské straně hranic.

Na 60 odborníků z Ústeckého kraje, Ostravska, Saska, ale i z Rakouska či Švýcarska se sešlo 18. 9. 2025 v Restauraci Benedikt v Mostě, aby diskutovali problematiku aktuálních environmentálních a socioekonomických výzev spojených s transformací regionů zasažených těžbou hnědého uhlí.

V rámci úvodní konference projektu podpořeného z programu Interreg Česko-Sasko byla diskutovaná témata: např. upřesnění výparu z volné vodní hladiny zatopených lomů, inovativní materiály pro stabilitu terénu či využití opuštěných důlních děl pro obnovitelnou energii.  „Jsme velmi rádi, že se za TU Bergakademie Freiberg můžeme podílet na projektu, jehož výsledky přispějí k odpovědím na naše otázky jak na české, tak německé straně. Těšíme se na výsledky hodnocení území po těžbě hnědého uhlí s ohledem na jeho další využití“ zmínil Ing. Stefan Wutzler z řešitelského týmu TU Bergakademie Freiberg.

Prof. Hana Staňková, děkanka Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, která je leadrem projektu konstatovala, že „Diskuse a sdílení znalostí a osvědčených postupů mezi regiony, které čelí podobným výzvám, je nutná a velmi přínosná i pro další rozvoj kvalifikovaných pracovníků“.

„Jsem ráda, že jsme se v dnešní den nepohybovali jen v rovině teorie, ale byla diskutována konkrétní témata, která jsou pro transformaci našich regionů nezbytná. V projektu vznikne celá řada metodik a postupů, které nám pomohou v další rekultivaci post-těžební krajiny na obou stranách hranice“, konstatovala Mgr. Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka, z.s.

Doprovodnou, nicméně ne méně významnou aktivitou, současně bylo uspořádání interaktivního workshopu pro žáky 3. ročníků Scholy Humanitas v Litvínově, kteří si tzv. na „vlastní kůži“ vyzkoušeli, jak se při plánování rekultivací po těžbě uhlí využívá matematika. „Žáci měli možnost zjistit, proč je důležité znát hydrologickou bilanci a jak odhadnout, kolik vody se vypaří z hladiny budoucího jezera“, doplnil doc. Václav Zubíček, leader projektu z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO. Navazovat budou další společné workshopy pro české i německé studenty.

Projekt REPPIK bude realizován do 30. 6. 2028.